Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.
Nedávné geopolitické události, včetně války na Blízkém východě, by za normálních okolností vedly k posílení dolaru jako bezpečného přístavu. Tentokrát však dolar téměř nereagoval – signál, že investoři přestávají vnímat americké finanční nástroje jako spolehlivou pojistku.
Greg Combet, předseda australského suverénního investičního fondu Future Fund, v nedávném projevu upozornil na nová rizika vyplývající z americké hospodářské politiky. Klíčová otázka zní: Kdy se rostoucí dluh USA stane neudržitelným a spustí skutečnou krizi?
Abychom to pochopili, musíme rozlišit mezi celkovým dluhem a veřejným dluhem. Veřejný dluh, tedy ten, který je dlužen jednotlivcům, firmám, zahraničním vládám a investorům, tvoří asi 80 % celkového zadlužení USA. Zbytek je držen uvnitř americké vlády, zejména Federálním rezervním systémem. Právě veřejný dluh je přesnějším ukazatelem skutečné zadluženosti.
V současnosti činí celkový dluh USA přibližně 36 bilionů dolarů, což odpovídá 121 % hrubého domácího produktu. Ekonomové se shodují, že vlády se sice od domácností liší – nemusí dluh nikdy úplně splatit a mohou jej donekonečna přerolovávat – přesto existuje hranice, kdy se situace stává neudržitelnou.
Spojené státy mají výhodu díky postavení dolaru jako světové rezervní měny. To jim poskytuje větší manévrovací prostor než jiným zemím. Ovšem rostoucí úrokové sazby a ochlazení ekonomiky mění situaci. Náklady na obsluhu amerického dluhu prudce vzrostly po sérii zvýšení úrokových sazeb Federální rezervou v letech 2022 a 2023, které měly zkrotit inflaci.
V současnosti USA vydávají na úroky více než na obranu – přibližně 882 miliard dolarů ročně. Pokud se tento trend nezastaví, začne vytlačovat výdaje na jiné oblasti státní správy, pokud nedojde ke zvýšení daní nebo dramatickému omezení výdajů.
Problém ještě zhoršují nedávné politické kroky. Trumpovo zavádění nových cel a nestabilita fiskální politiky oslabují hospodářský růst a zvyšují inflaci. Agentura Moody’s nedávno snížila úvěrový rating amerického státního dluhu kvůli obavám z rychlého zadlužování.
Kontroverzní zákon „One Big Beautiful Bill Act“ prodlužuje daňové škrty z roku 2017 a zároveň razantně snižuje sociální výdaje. Podle odhadů nezávislého Kongresového rozpočtového úřadu by zákon zvýšil dluh o dalších 3 biliony dolarů do roku 2034, čímž by celkové zadlužení dosáhlo 124 % HDP. Pokud by některé daňové výhody byly trvalé, mohl by dluh dosáhnout až 128 % HDP.
Zvláštní pozornost vyvolává i tzv. „revenge tax“ (pomstychtivá daň) – sekce 899 zákona – která zvyšuje daňové zatížení zahraničních investorů. Tento krok může ještě více odradit zahraniční kapitál a učinit americký státní dluh méně atraktivním.
Podle ekonoma Luka Hartigana ale největším rizikem není samotný dluh, ale možná ztráta nezávislosti Federálního rezervního systému. Pokud by Fed byl politicky tlačen k udržování nízkých úrokových sazeb nebo k přímému nákupu vládního dluhu – tedy k tzv. „fiskální dominanci“ – mohlo by to roztočit spirálu inflace.
Trump už nyní vyvíjí tlak na předsedu Fedu Jeroma Powella, aby okamžitě snížil sazby. Pokud by se centrální banka stala nástrojem vládní politiky a upustila od své hlavní mise – tedy kontroly inflace – mohly by Spojené státy zažít podobnou situaci, jakou v minulosti prošlo Německo ve 20. letech nebo v poslední době Argentina či Turecko.
Závěrem lze říci, že Spojené státy stále mají prostor, jak se vyhnout bezprostřední krizi. Ale pokračující fiskální nezodpovědnost, rostoucí úroky a politický tlak na Fed by mohly postupně zničit důvěru investorů. A jak ukazuje historie – když důvěra padne, padá i měna, úroky stoupají a přichází krize. Otázka tedy není zda, ale kdy a jak rychle se tato situace začne nebezpečně přibližovat.
Související

Trump není jako ostatní prezidenti. Dopadne i na něj kletba druhého funkčního období?

Trumpova velkolepá reforma míří do finále. Kritici bijí na poplach, opozice mluví o dohodě s ďáblem
USA (Spojené státy americké) , USD , Ekonomika
Aktuálně se děje
včera

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu
včera

Obchody se o svátcích řídí zákonem. Víme, jak to bude o víkendu
včera

Zemřel herec Michael Madsen, hrál ve filmech Quentina Tarantina
včera

Ruskou energetikou otřásla další podezřelá smrt. Zemřel viceprezident Transněftu
včera

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě
včera

Předpověď návratu tropického počasí. Meteorologové řekli, jak je to pravděpodobné
včera

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident
včera

Horolezecká tragédie. Zemřela první Češka na Everestu Klára Kolouchová
včera

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích
včera

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři
včera

Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Česko ochromil rozsáhlý blackout. Zastavilo se metro i vlaky, lidé se zasekli ve výtazích
včera

Česko se zotavuje z blackoutu, rozvodny jsou zprovozněny, příčina se stále vyšetřuje
včera

Rakušan svolal Ústřední krizový štáb. Všechny postižené rozvodny jsou opět pod proudem, hlásí ČEPS
včera

Neotvírejte lednici, zkontrolujte potraviny. Hygienici radí, jak postupovat při a po blackoutu
včera

Co dělat při výpadku proudu? Úřady radí, jak zvládnout krizovou situaci
včera

Blackout způsobil pád fázového vodiče. Zasažena byla velká část Česka
včera

Blackout v Česku: Čelíme nepříjemné situaci, prohlásil Fiala. Podle policie nejde o kyberútok
včera

Rakušan uvedl do pohotovosti Ústřední krizový štáb. Nemocnice blackout nepostihl
včera
Rusko jako první na světě uznalo vládu Talibanu
Moskva ve čtvrtek učinila krok, který může zásadně změnit mezinárodní vztahy – oficiálně uznala hnutí Taliban jako legitimní vládu Afghánistánu. Zatímco v minulosti řadilo Rusko tuto skupinu mezi teroristické organizace, dnes ji vnímá jako spojence v boji proti ještě radikálnějším islamistickým skupinám, zejména odnoži Islámského státu známé jako ISIS-K (Islámský stát – provincie Chorásán).
Zdroj: Libor Novák