Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?

Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.

Nedávné geopolitické události, včetně války na Blízkém východě, by za normálních okolností vedly k posílení dolaru jako bezpečného přístavu. Tentokrát však dolar téměř nereagoval – signál, že investoři přestávají vnímat americké finanční nástroje jako spolehlivou pojistku.

Greg Combet, předseda australského suverénního investičního fondu Future Fund, v nedávném projevu upozornil na nová rizika vyplývající z americké hospodářské politiky. Klíčová otázka zní: Kdy se rostoucí dluh USA stane neudržitelným a spustí skutečnou krizi?

Abychom to pochopili, musíme rozlišit mezi celkovým dluhem a veřejným dluhem. Veřejný dluh, tedy ten, který je dlužen jednotlivcům, firmám, zahraničním vládám a investorům, tvoří asi 80 % celkového zadlužení USA. Zbytek je držen uvnitř americké vlády, zejména Federálním rezervním systémem. Právě veřejný dluh je přesnějším ukazatelem skutečné zadluženosti.

V současnosti činí celkový dluh USA přibližně 36 bilionů dolarů, což odpovídá 121 % hrubého domácího produktu. Ekonomové se shodují, že vlády se sice od domácností liší – nemusí dluh nikdy úplně splatit a mohou jej donekonečna přerolovávat – přesto existuje hranice, kdy se situace stává neudržitelnou.

Spojené státy mají výhodu díky postavení dolaru jako světové rezervní měny. To jim poskytuje větší manévrovací prostor než jiným zemím. Ovšem rostoucí úrokové sazby a ochlazení ekonomiky mění situaci. Náklady na obsluhu amerického dluhu prudce vzrostly po sérii zvýšení úrokových sazeb Federální rezervou v letech 2022 a 2023, které měly zkrotit inflaci.

V současnosti USA vydávají na úroky více než na obranu – přibližně 882 miliard dolarů ročně. Pokud se tento trend nezastaví, začne vytlačovat výdaje na jiné oblasti státní správy, pokud nedojde ke zvýšení daní nebo dramatickému omezení výdajů.

Problém ještě zhoršují nedávné politické kroky. Trumpovo zavádění nových cel a nestabilita fiskální politiky oslabují hospodářský růst a zvyšují inflaci. Agentura Moody’s nedávno snížila úvěrový rating amerického státního dluhu kvůli obavám z rychlého zadlužování.

Kontroverzní zákon „One Big Beautiful Bill Act“ prodlužuje daňové škrty z roku 2017 a zároveň razantně snižuje sociální výdaje. Podle odhadů nezávislého Kongresového rozpočtového úřadu by zákon zvýšil dluh o dalších 3 biliony dolarů do roku 2034, čímž by celkové zadlužení dosáhlo 124 % HDP. Pokud by některé daňové výhody byly trvalé, mohl by dluh dosáhnout až 128 % HDP.

Zvláštní pozornost vyvolává i tzv. „revenge tax“ (pomstychtivá daň) – sekce 899 zákona – která zvyšuje daňové zatížení zahraničních investorů. Tento krok může ještě více odradit zahraniční kapitál a učinit americký státní dluh méně atraktivním.

Podle ekonoma Luka Hartigana ale největším rizikem není samotný dluh, ale možná ztráta nezávislosti Federálního rezervního systému. Pokud by Fed byl politicky tlačen k udržování nízkých úrokových sazeb nebo k přímému nákupu vládního dluhu – tedy k tzv. „fiskální dominanci“ – mohlo by to roztočit spirálu inflace.

Trump už nyní vyvíjí tlak na předsedu Fedu Jeroma Powella, aby okamžitě snížil sazby. Pokud by se centrální banka stala nástrojem vládní politiky a upustila od své hlavní mise – tedy kontroly inflace – mohly by Spojené státy zažít podobnou situaci, jakou v minulosti prošlo Německo ve 20. letech nebo v poslední době Argentina či Turecko.

Závěrem lze říci, že Spojené státy stále mají prostor, jak se vyhnout bezprostřední krizi. Ale pokračující fiskální nezodpovědnost, rostoucí úroky a politický tlak na Fed by mohly postupně zničit důvěru investorů. A jak ukazuje historie – když důvěra padne, padá i měna, úroky stoupají a přichází krize. Otázka tedy není zda, ale kdy a jak rychle se tato situace začne nebezpečně přibližovat. 

Související

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trumpova velkolepá reforma míří do finále. Kritici bijí na poplach, opozice mluví o dohodě s ďáblem

Americká Sněmovna reprezentantů v noci pokročila v projednávání mohutného zákona prezidenta Donalda Trumpa, který je středobodem jeho domácí agendy. Legislativní balík, nazývaný samotným prezidentem jako „Big Beautiful Bill“, prošel poslední procedurální překážkou a směřuje k závěrečnému hlasování. Pro návrh hlasovalo 219 zákonodárců, proti bylo 213, přičemž čtyři z pěti republikánských odpůrců návrh nakonec podpořili.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) USD Ekonomika

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

včera

Škoda Kodiaq

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři

V pátek zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny části Česka a silně postihl průmyslovou výrobu v pěti krajích – Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém. Největší české automobilky byly nuceny na více než hodinu přerušit výrobu, problémy hlásí i chemičky, sklárny, potravinářské provozy a mobilní operátoři.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky

Hnutí Hamás je podle blízkých zdrojů blízko přijetí návrhu na příměří v Pásmu Gazy, ale trvá na silnějších garancích, že dočasné zastavení bojů povede k trvalému ukončení více než dvacetiměsíční války s Izraelem. Vedoucí představitelé hnutí se sešli ve čtvrtek v Istanbulu, kde projednali podmínky dohody, a oznámili, že před oficiální odpovědí konzultují s dalšími palestinskými frakcemi. 

Aktualizováno včera

Ilustrační foto

Mimořádná zpráva Česko ochromil rozsáhlý blackout. Zastavilo se metro i vlaky, lidé se zasekli ve výtazích

Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.

včera

Karel Havlíček

Česko se zotavuje z blackoutu, rozvodny jsou zprovozněny, příčina se stále vyšetřuje

Rozsáhlý výpadek elektřiny, který dnes kolem poledne ochromil velkou část České republiky, měl dopad na dopravu, zdravotnictví, zásobování i běžný chod domácností. Kolem 15. hodiny oznámil provozovatel přenosové soustavy ČEPS, že všechny klíčové rozvodny byly opět uvedeny do provozu. Postupně se obnovují dodávky elektřiny na úrovni distribučních sítí ve všech dotčených krajích.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Co dělat při výpadku proudu? Úřady radí, jak zvládnout krizovou situaci

Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes ochromil Prahu a další části republiky, znovu upozornil na důležitost připravenosti na krizové situace. Ať už jde o blackout nebo živelnou pohromu, klíčové je zachovat klid a postupovat podle ověřených pokynů. Úřady proto připomínají základní pravidla, která mohou v takových chvílích pomoci.

včera

energie

Blackout způsobil pád fázového vodiče. Zasažena byla velká část Česka

Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes krátce po poledni ochromil značnou část České republiky, má podle společnosti ČEPS souvislost s poruchou na vedení V411. K výpadku došlo kvůli pádu fázového vodiče, což vedlo k odpojení části přenosové soustavy. Událost ovlivnila osm rozvoden, přičemž pět z nich se již podařilo znovu zprovoznit.

včera

včera

včera

Rusko jako první na světě uznalo vládu Talibanu

Moskva ve čtvrtek učinila krok, který může zásadně změnit mezinárodní vztahy – oficiálně uznala hnutí Taliban jako legitimní vládu Afghánistánu. Zatímco v minulosti řadilo Rusko tuto skupinu mezi teroristické organizace, dnes ji vnímá jako spojence v boji proti ještě radikálnějším islamistickým skupinám, zejména odnoži Islámského státu známé jako ISIS-K (Islámský stát – provincie Chorásán).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy