Ukrajina povolala do války na Ukrajině dalších téměř čtvrt milionu vojáků

Ruské ministerstvo obrany zaznamenalo od ledna do července 2025 více než 210 000 nových smluvních vojáků, kteří se dobrovolně zavázali k účasti na válce proti Ukrajině. Informoval o tom místopředseda ruské Bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv.

„Tempo je poměrně slušné, dobré,“ prohlásil Medveděv při jednání komise pro doplňování ozbrojených sil. „Doufám, že se nám toto tempo podaří udržet i do budoucna.“

Kromě toho podle něj dalších 18 000 osob vstoupilo do dobrovolnických jednotek. Tato čísla ukazují, že Moskva i nadále intenzivně mobilizuje lidské zdroje pro pokračující invazi na Ukrajinu, navzdory mezinárodním výzvám k okamžitému příměří.

Západní a ukrajinské zpravodajské služby, které cituje deník Wall Street Journal, odhadují, že Rusko měsíčně rekrutuje 30 000 až 45 000 nových vojáků. To je téměř dvojnásobek oproti tempu mobilizace na ukrajinské straně, kde prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina měsíčně mobilizuje zhruba 25 000 až 27 000 vojáků.

Ukrajinské úřady zároveň odhadují, že od začátku ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022 přišlo Rusko o téměř milion mužů – zabitých, zraněných či jinak vyřazených z boje. Přesto Moskva tyto obrovské ztráty nadále kompenzuje agresivní náborovou kampaní a stabilním přílivem nových smluvních vojáků.

Na konci roku 2024 prezident Vladimir Putin podepsal dekret, kterým zvýšil početní stav ruských ozbrojených sil na 2,38 milionu osob, z toho 1,5 milionu profesionálních vojáků. Tento krok měl zčásti zajistit náhradu ztrát a umožnit další expanzi vojenských operací.

Kromě náboru na základě smluvního závazku Rusko letos spustilo také největší odvody za posledních 14 let. Cílem je povolat 160 000 mužů k povinné jednoleté vojenské službě. Země organizuje odvod dvakrát ročně – na jaře a na podzim.

Ačkoli běžní branci obvykle nejsou vysíláni přímo do bojových zón, Kreml čím dál více využívá finančních pobídek, slibů amnestií a výhod pro bývalé vězně, aby přilákal civilisty k aktivní účasti ve válce.

Od silně nepopulární částečné mobilizace v září 2022, která vyvolala masový úprk přes 261 000 Rusů do zahraničí, se Moskva vyhýbá hromadnému povolávání. Namísto toho preferuje formu kontraktů, což umožňuje nabídnout peníze, výsady a relativní dobrovolnost, a tím zmírnit odpor veřejnosti.

Z aktuálních údajů vyplývá, že tato strategie zatím funguje. Přes obrovské ztráty na frontě se Kremlu daří stabilizovat početní stav armády bez nutnosti radikálnějších opatření, která by mohla znovu vyvolat vnitřní nepokoje či masový odpor.

Současně se tím prohlubuje nerovnováha mezi ruským a ukrajinským mobilizačním potenciálem. Zatímco Rusko zajišťuje průběžné posilování armády, Ukrajina čelí tlaku na udržení dostatečného počtu vojáků při omezenějších zdrojích i demografických možnostech.

Rostoucí kontraktační čísla v Rusku tak představují výzvu nejen pro Kyjev, ale i pro jeho západní spojence. Ukazuje se, že navzdory opakovaným sankcím a diplomatickému tlaku má Moskva dostatek prostředků, motivace a vůle ve válce pokračovat a dále eskalovat konflikt na východní frontě. 

Související

Vladimír Putin a Donald Trump

Rusko na Ukrajině dosáhne svých cílů, řekl Putin Trumpovi

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump spolu podle Kremlu vedli téměř hodinový telefonický rozhovor, v němž dominovala otázka Ukrajiny. Podle vyjádření poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova se obě strany shodly na potřebě hledat „vyjednané řešení“ konfliktu. Zároveň však Putin zdůraznil, že Rusko neustoupí od svých původních cílů ve válce na Ukrajině.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

Polská policie, ilustrační foto

Polsko dočasně obnovuje kontroly na hranicích

Polsko se od 7. července rozhodlo dočasně obnovit kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Premiér Donald Tusk zdůvodnil tento krok narůstajícím napětím ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde za běžných okolností platí volný pohyb osob. Upozornil také, že pokud Polsko zjistí, že Německo organizovaně vrací migranty zpět na jeho území, bude připraveno přijmout protiopatření.

včera

Microsoft, autor: Mohammad Rezaie

Microsoft propouští tisíce zaměstnanců. Nahradí je umělá inteligence

Společnost Microsoft oznámila, že propustí až 9 000 pracovníků v rámci nejnovější vlny snižování stavů, kterou technologický gigant provádí v letošním roce. Úsporné kroky přicházejí ve chvíli, kdy firma intenzivně přesouvá svou pozornost a prostředky směrem k rozvoji umělé inteligence (AI).

včera

včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Rusko na Ukrajině dosáhne svých cílů, řekl Putin Trumpovi

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump spolu podle Kremlu vedli téměř hodinový telefonický rozhovor, v němž dominovala otázka Ukrajiny. Podle vyjádření poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova se obě strany shodly na potřebě hledat „vyjednané řešení“ konfliktu. Zároveň však Putin zdůraznil, že Rusko neustoupí od svých původních cílů ve válce na Ukrajině.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj apeluje na Evropu: Musí vyvíjet maximální tlak na Rusko s cílem ukončit válku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při svém vystoupení v Kodani, kde se zúčastnil zahájení dánského předsednictví v Radě EU, apeloval na nutnost hlubší spolupráce mezi evropskými státy. V projevu, který zahájil gratulací Dánsku k převzetí předsednictví, zdůraznil, že hlavním cílem Evropy musí být maximální tlak na Rusko s cílem ukončit válku.

včera

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Von der Leyenová čelí kvůli plánované reformě masivní kritice. Bouří se i Česko

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen čelí stále větší kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur z regionálních fondů EU. S blížícím se představením nového sedmiletého rozpočtu se čtrnáct členských států – včetně Polska, Itálie a Španělska – důrazně postavilo proti navrhovanému sloučení zemědělských a regionálních fondů do jednotného národního balíčku.

včera

Prezident Trump

Trump bude dnes mluvit s Putinem, zítra se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se dnes chystá telefonicky spojit se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle agentury Reuters půjde o jejich šestý veřejně známý rozhovor od Trumpovy lednové inaugurace. Naposledy spolu hovořili v polovině června.

včera

včera

OSN

OSN: Globální firmy profitují na genocidě v Gaze

Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesca Albanese ve čtvrtek představila zásadní zprávu, v níž tvrdí, že mnohé globální korporace profitují z „ekonomiky genocidy“ v Gaze. Zároveň vyzvala k sankcím, zbrojnímu embargu proti Izraeli a k trestnímu stíhání jednotlivých firem a jejich vedení.

včera

Evropská unie

EU čelí vnitřním rozporům, mohou podkopat schopnost čelit tvrdému tlaku Trumpa

Evropská unie čelí vnitřním rozporům, které mohou podkopat její schopnost čelit tvrdému tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa při rozhodujících obchodních jednáních ve Washingtonu. Ačkoli se Brusel na veřejnosti snaží působit jednotně, zákulisní neshody mezi členskými státy ohrožují dosažení společné dohody ještě před stanoveným termínem.

včera

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trumpova velkolepá reforma míří do finále. Kritici bijí na poplach, opozice mluví o dohodě s ďáblem

Americká Sněmovna reprezentantů v noci pokročila v projednávání mohutného zákona prezidenta Donalda Trumpa, který je středobodem jeho domácí agendy. Legislativní balík, nazývaný samotným prezidentem jako „Big Beautiful Bill“, prošel poslední procedurální překážkou a směřuje k závěrečnému hlasování. Pro návrh hlasovalo 219 zákonodárců, proti bylo 213, přičemž čtyři z pěti republikánských odpůrců návrh nakonec podpořili.

včera

Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Petr Pavel udělil čtyři nové milosti

Prezident republiky Petr Pavel využil svou ústavní pravomoc a udělil čtyři nové milosti. Celkově tak od začátku svého funkčního období rozhodl o sedmnácti případech omilostnění. Nejnovější udělené milosti se týkají převážně žen v tíživé sociální nebo zdravotní situaci, jejichž odsouzení by mělo závažné dopady na jejich rodiny.

včera

Svrab

Počet případů svrabu dál roste. Proč se začal šířit Českem?

Nepříjemné kožní onemocnění svrab, lidově známé jako prašivina, se v letošním roce začalo šířit nejen v Praze, ale po celé České republice výrazně rychleji než v minulých letech. Způsobuje ho parazitický roztoč zákožka svrabová, který napadá lidskou pokožku a způsobuje intenzivní svědění, nejčastěji v noci a v teple. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) za šířením nemoci stojí kombinace faktorů, včetně oslabené imunity obyvatel, zvýšené turistiky nebo nižší lékařské ostražitosti.

včera

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Trumpovy daňové škrty mohou spustit finanční krizi, varuje ekonom

Navzdory klesajícím úrokovým sazbám a růstu dovozních cel vykazují americké finanční trhy varovné signály. Výnosy z dluhopisů rostou, dolar oslabuje a cena zlata stoupá – to vše podle ekonoma Desmonda Lachmana z American Enterprise Institute naznačuje, že zahraniční investoři ztrácejí důvěru v rozpočtovou politiku prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Pentagon: Útoky na Írán zpomalily jeho jaderný program až o dva roky

Pentagon ve středu uvedl, že americké nálety na tři klíčová zařízení íránského jaderného programu, ke kterým došlo minulý měsíc, podle zpravodajských odhadů posunuly vývoj schopnosti Teheránu získat jadernou zbraň o jeden až dva roky. Na tiskové konferenci to prohlásil hlavní mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy